Aktivní účast soukromého sektoru při vytváření nových oborů a studijních textů, větší provázanost praxe se vzdělávacím systémem. Možnost výběru potenciálních zaměstnanců již při studiu, výuka anglického jazyka od útlého věku.
Začlenění komunikačních a prezentačních dovedností mezi základní školní předměty. Péče o zdraví firemních pracovníků, ochrana životního prostředí. Zapojení starších zaměstnanců do interního vzdělávání.
Na tom všem se shodli účastníci konference "Strategie rozvoje kompetencí pro 21. století", pořádané největším českým vzdělávacím serverem www.EduCity.cz a společností Škoda Auto.
Více než stovka přítomných sledovala prezentace odborníků napříč různým profesním spektrem. Na konferenci vystoupili vicepremiér Martin Jahn a poradce vlády pro lidské zdroje Ivan Fišera. Představili se i zástupci Škoda Auto: Karel Chadt a Vladimír Hamáček. Pozvání přijal i generální ředitel společnosti Siemens Pavel Kafka.
Boj o talenty, to je podle Karla Chadta budoucí priorita. "Vzdělávání musíme přizpůsobit požadavkům praxe a celý systém profesionalizovat. Nezbytné bude v co nejkratším čase zprostředkovat co nejvíce informací - didaktický přístup ke vzdělávání se jeví jako nutnost," vysvětlil ve svém příspěvku. "Důležité je umět si z toho obrovského množství informací vybrat ty podstatné a správné. Zpracovat je a posléze dokázat efektivně využít."
Nároky na absolventy škol všech oborů se budou v následujících letech neustále zvyšovat. Dříve plus, dnes již samozřejmost - tak lze charakterizovat dovednosti a znalosti, které jsou dnes přisuzovány většině absolventů. "Zaměřit se musíme na výuku manažerských a prezentačních dovedností a učení cizích jazyků v odborných oborech. Studenti musí získat i základní znalosti o zahájení podnikání a naučit se týmové spolupráci," řekl Martin Jahn.
Schopnost pohotově řešit problémy, kreativita, motivace k dalšímu vzdělávání, péče o zdraví a dosahování vysoké výkonnosti, to jsou další rady pro budoucí pracovníky. "Konkurence na pracovním trhu se neustále zostřuje, ve světě i Evropě se začínají objevovat noví tygři, mnozí starší se revitalizují," upozorňuje Ivan Fišera. "Konkurenceschopnost jednotlivých území a jejich pracovníků a podnikatelský potenciál stále rostou. K novým mohutným produkčním teritoriím jako je Čína a Indie se přidávají nové země, například Rusko, Jižní Amerika či další asijské státy," doplňuje.
Teoretické znalosti podpořené komunikačními dovednostmi, schopnost práce v týmu, pohotové rozhodování, způsobilost nést odpovědnost, zběhlost v cizích jazycích a ochota učit se - přesně tak by mohl vypadat ideální profil zaměstnanců v příštích letech.
"Pracovní síla musí být vzdělaná a odborně způsobilá, adaptibilní a schopná mobility - jak napříč územím, tak profesemi," vysvětlil Jahn.
Zvýšenou pozornost je nezbytné zaměřit na výuku cizích jazyků. "V následujících letech dojde k totálnímu převládnutí angličtiny jako mezinárodního pracovního jazyka. Pokud dítě nezačneme učit angličtinu již v mateřské škole, znevýhodníme ho na mezinárodním trhu práce. Kdo nebude v dospělosti mluvit plynně anglicky, ve výzkumu a vědě se neuplatní," upozorňuje Ivan Fišera.
Ekonomika je založena na znalostech vyspělých technologií, které přispívají k rozvoji lidských zdrojů. "Přitom roste důležitost vzdělávání. Státní výdaje do této oblasti musí narůstat. Konkurenceschopnost České republiky se nebude odvíjet od výše mezd, ale od kvality vzdělávacího systému a schopnosti inovovat. Rozhodovat bude i to, kolik budeme mít absolventů technických oborů," vysvětlil Jahn.
Zákazníci jsou pořád náročnější, stále vznikají nové produkty, konkurence roste. Co se před rokem jevilo jako převratné, je dnes již zastaralé. Aby mohly společnosti čelit zostřujícím se konkurenčním podmínkám prakticky ve všech oblastech, musí se naučit efektivně využívat veškerý potenciál svých zaměstnanců. Jedině tak zvýší výkonnost celého podniku.
Proč je potřeba stále vyvíjet nové formy vzdělávání? "Neustále vznikají nové produkty, služby a technologie. Proto je nutné rychle a včas dodat požadované znalosti pro klíčové skupiny zaměstnanců," zdůraznil Chadt.
Z novějších metod využívají ve Škoda Auto např. i tzv. outdoor training, tedy školení mimo firemní prostory. "Jde o velice efektivní postup, vhodný pro rozvoj týmové spolupráce a tréninku vybraných manažerských kompetencí. Účastní se ho vždy skupina z jednoho pracoviště. Efektivita by byla velmi malá, kdybychom najednou vybrali všechny zaměstnance napříč firmou a na takové školení je poslali," vysvětlil Karel Chadt.
Studenti, školy, absolventi - to byla nejčastěji skloňovaná slova na konferenci. Právě na mladé lidi se podle přednášejících musí zaměřit pozornost. Spolupráce mezi školami a jednotlivými zaměstnavateli je totiž základním pilířem úspěchu. Studenti musí dostat příležitost ve formě stáží a dlouhodobějších praxí přímo ve firmě. Osvědčují se i dosavadní formy spolupráce, jako je pomoc při výběru a následném psaní diplomových či jiných školních prací. Přímá účast znalců ve výuce a doplnění výuky o ukázky z praxe, to je pro vzdělávací sektor další výzva.
"Při přípravě budoucích zaměstnanců se nesmíme zaměřovat jen na vysoké školy, ale i na střední odborná učiliště. Dělnické profese jsou pro automobilový průmysl potřebné. Nezbytná je pak spolupráce s technickými univerzitami. Je potřeba ptát se: jak můžeme pomoci my vám, jakožto firma, a zase naopak: jak můžete vy, jakožto škola, pomoci nám. Jedině tak zaměstnáme dostatek kvalitních inženýrů a uděláme něco pro rozvoj technického průmyslu u nás," informoval Vladimír Hamáček.
"Je potřeba větší provázanost mezi průmyslem, vysokými školami a jednotlivými studenty," řekl Pavel Kafka. "Deficity, které má soukromý sektor vůči školství, jsou veliké. Je nezbytné začít odstraňovat generační bariéry. Absolventi často nejsou schopni přizpůsobit se starším zaměstnancům ve firmě, nedokáží s nimi komunikovat. Ve školách se nic takového neučí," upozorňuje Kafka na problém, který je nutné napravit.
Dodržujte zdravý životní styl, slýcháme poslední dobou poměrně často. Do otřepané fráze má však tato věta daleko. "Je nezbytné prosazovat nový životní styl, vzhledem ke stárnutí obyvatel je nutné začít pečovat o zaměstnance vyššího věku," vysvětlil Ivan Fišera.
To musí jít ruku v ruce s vytvářením dalších pracovních míst a nabízením pozic většímu počtu jedinců - ty je pak nezbytné v práci co nejdéle udržet. "To půjde ale pouze za předpokladu, že zmodernizujeme systémy sociální ochrany a péče zaměstnanců," doplnil.
Vedle péče o zdraví je důležitá ještě ochrana životního prostředí a další školení pracovníků bez ohledu na jejich věk. "Školit musíme zaměstnance v každém věku. Třeba pro nás je důležitý i dělník ve věku 55 let. Když nebude znát nové technologie, stane se pro firmu zbytečným. Proto je nezbytné rozvíjet i starší zaměstnance. Školení je pro ně navíc motivací v tom smyslu, že zvyšují svoji hodnotu a cenu na trhu práce," popisuje Chadt.
A co lze v oblasti lidských zdrojů očekávat během následujících deseti let? Odchod poválečných ročníků do důchodu a pokračující trend nižší porodnosti - to budou nejdůležitější faktory, které ovlivní počet aktivně zaměstnaných lidí. Starší generace postupem času začne zaostávat za tou mladší, vzdělanější, zejména co se týká nových technologií. Proto je nezbytné vyvíjet nové formy školení bez ohledu na věk a dosažené vzdělání. Podle odborníků dojde k zesílení migrace vzdělaných a talentovaných lidí - přitom nejen kvůli lepším finančním nabídkám.
Klára Zelenková
Vzdělávací server www.EduCity.cz
klara.zelenkova@educity.cz